„V únoru 2008 navštívil předseda Jiří Paroubek, Lubomír Zaorálek a Petra Paroubková Damašek. Během své návštěvy se delegace sešla s vrcholnými představiteli Sýrie včetně prezidenta Bašára Asada. Cesta měla studijní charakter a získané poznatky byly v plné míře využity během následující cesty do Izraele. Ačkoliv média a pravicoví politici masivně tuto zahraniční cestu kritizovali, ukázalo se následně zejména při návštěvě francouzského prezidenta Sarkozyho, jak česká mediální scéna dosud není schopna vnímat všechny aspekty zahraniční politiky v souvislostech." Písemná zpráva předsedy ČSSD k XXXV. sjezdu ČSSD.

Studenti Paroubek, Paroubková a absolvent fakulty marxismu-leninismu Zaorálek nám ráčili navštívit loni v únoru Sýrii. Syrský státní tisk jakožto i komuniké vydaná Syrským režimem, který vede k jasným zítřkům socialistická strana BAAS, pochvalně pomlaskávala o bratrských vztazích, které Jurij Paroubek a jeho entourage přijeli utužit. Jen ta naše média - na rozdíl od bratrského arabského socialistického tisku - neviděla souvislosti. Nu což. Tak je to tedy na mě.

S médii je děda Paroubek rozhodně na štíru. Nějak ne a ne vidět, že pracuje pro nás. Tam se média otřou o ctihodného (tehdejšího) předsedu vlády (nyní poslance) a jeho milenku tlumočnici jdoucí po inteligenci, a tu zase o letušku a Turkmenbašiho na Hradě. To jsou rozhodně poměry balkánské, které je třeba změnit a všechny ty Štajgrvaldy co píší proti lidu a jeho představiteli Juriji Paroubkovi v žoldu CIA pověsit jako vyprané prádlo. ČSSD je sice stranou, která má paralelu s Afghánskou vládou - její moc končí tam kde Jurije Paroubka vyhazují a kde vládnou peníze z prostituce, jako v Severočeském kraji - ale z jejího spojenectví s komunisty, kteří mají sadistické kádry bachaře z Minkovic v parlamentu, mrazí.
Jestli kvůli něčemu připomínám blížící se roční výročí studijního pobytu vrcholných představitelů ČSSD v bratrské arabské zemi pak jde o ony již jednou zmíněné souvislosti.

Včera nám inaugurovali Baracka Obamu. Ten navzdory všem očekáváním levicových blouznivců deklaroval jasný a tvrdý boj proti terorismu, odpovědnost a práci. Což jsou slova, která voliče KSČSSD přivádějí do stavu třídní nenávisti jen co je zaslechnou. Proto i Jurij Paroubek, když na Nóvě glosoval Obamovo uvedení do úřadu vypadal jakoby mu uletěly včely, a monotónním hlasem, jak jsme zvyklí když spouští své nekonečné litanie nenávisti na Mirka Topolánka, pronesl pár vyčpělých slov z dílny Josefa Goebbelse o tom, že očekává to, že USA přestanou být oním světovým četníkem-dohlížitelem. Pane Paroubku to se načekáte. I když bych já osobně Baracka Obamu nevolil, viděl jsem včera, že občané USA a jejich politici jsou lidé slušní a jejich krásná země má velké srdce i duši. Pohled na vlajku s hvězdami a pruhy vlající ve větru svobody před každým domem, svědčí o oprávněné hrdosti Amerického občana na svoji zemi. Jak se s prací, která Ameriku čeká její občané vypořádají, je už jen na nich, rozhodně nebudu nic předjímat, jen se i nadále budu počítat mezi její přátele v časech dobrých i zlých. Jejich mezilidská kultura a nejen ta politická, která vede nastupujícího prezidenta k tomu aby poděkoval tomu odcházejícímu za jeho práci, je natolik vysoká, že vyniká vrstva hnoje v němž se máchají ti naši místní partajfýreři co vstávaje, lehaje, klejí na ty co právě této zemi slouží. Sami ovšem jezdí sbírat studijní poznatky do země, která podporuje terorismus.

To jsou souvislosti vypovídající o skutečné kultuře a o zhovadilostech.
Komentář pěvce Richarda Krajči o tom, že USA už snad nebudou oním „agresivním státem jako doposud" tamtéž, (Nóva) jaksi zanikl v sykotu blížícího se ruského plynu. Ještě nám ho párkrát bratři slovani zastaví a panu Krajčovi snad dojde co to arogance vlastně je.

Aby bylo souvislostem učiněno zadost.
Miroslav Václavek


Hlavni stranka